Text602 v3.1 Článek převzat ze serveru  www.lege.cz

Veterán, který se pyšní pravdivým přídomkem nejprodávanějšího českého programu všech dob. Jak se však snadno přesvědčíte při četbě rozličných vyhlášených bestsellerů, nemusí "nejprodávanější" vždy znamenat "nejlepší", a v případě Textu602 taky už dávno neznamená. Nová verze se při zachování původního formátu pokusila radikálně změnit uživatelské prostředí, avšak s výsledkem, který zejména z hlediska technického provedení působí více než rozpačitě. Domnívám se, že většina uživatelů zůstane věrna starší verzi; pokud ne, udělají lépe, když dají přednost MATu.

Výhody: možnost práce s mnoha velmi dlouhými soubory; podrobná dokumentace; tradice.

Nevýhody: velké nároky na operační paměť; velmi nestabilní a nepříliš příjemné prostředí, které nelze pořádně uživatelsky nastavit; chyby v programu.



Dlouho jsem váhal, zda mám šestsetdvojku vůbec do srovnávání zařadit, protože mi to připadalo trochu unfair. O současné verzi 3.1 jsem slyšel, že je údajně do poslední tečky identická s verzí 3.0 z roku 1991; jediné, co prý do ní výrobce přidal, že jsou komunikační funkce (což by logicky vyplývalo z podnikatelských aktivit Softwaru602 v této oblasti) a volitelně normální roletová menu místo původního příšerného sendviče.

S redakcí jsme se ale nakonec domluvili, že novou verzi pro testování obstará, protože jsme si řekli, že když už srovnávat současné domácí editory pro DOS, tak všechny. Dobře jsme udělali. Kdybych se přidržel "zasvěcených" informací, co jedna paní povídala, mohl jsem se dopustit trapného faux paux; dvojnásob trapného proto, že by se jednalo o Text602, za jehož fanatického odpůrce bývám pokládán (mimochodem neprávem, ač po hodnocení v této recenzi mi to stejně zase nikdo nebude věřit, ale za to nemohu já, ale Software602).

Takže zdůrazňuji, že Text602 se po třech letech nakonec přece jen dočkal zásadní inovace: verze 3.1 má s verzí 3.0 společného možná ještě méně, než WordPerfect 5.1 s 5.0 nebo Windows 3.1 s 3.0. Jinak řečeno: je to úplně nový program. Těžko říci, proč výrobce zvolil pro možná nejradikálnější úpravu, kterou kdy s šestsetdvojkou podnikl, pouhou desetinku. Mimochodem - fámy o chystané verzi 4.0, o níž rádi hovoří výše zmínění "zasvěcenci", Software602 na přímý dotaz redakce striktně dementoval; o žádné další verzi se prý v dohledné době (pokud kdy vůbec) neuvažuje.

Na místě by ovšem byl co nejspěšnější update verze 3.1, která v aktuálním stavu působí spíše jako první beta. Není žádným tajemstvím, že dnešní Software602 vyniká spíše obchodním, než programátorským potenciálem, ale co je moc, to je příliš.

Po celkem příznivém prvním dojmu, který trval asi dvě minuty, jsem náhle zjistil, že se kursor myši (mimochodem - premiéra; až do verze 3.0 měl Text602 jen jeden kursor!) chová jaksi podivně. Definitivně mne o tom přesvědčilo, když se po kliknutí na volbu Otevřít soubor program vypnul, což byla opravdu dost nečekaná reakce. Při podrobnějším ohledání jsem zjistil, že kursor myši prostě občas z ničeho nic poskočí, a to i o několik centimetrů. Vysvětlení tedy bylo nasnadě: ve chvíli, kdy jsem stiskl tlačítko myši, kursor usoudil, že se mu nad položkou Otevři nelíbí, a hupnul nad Konec. Prostinké, leč poněkud otravné.

Nakonec se ukázalo, že jsem měl jako obvykle smůlu. Popsané chování se týká MS Mouse s driverem verze 9.0 a současně instalovaným QEMM 7.5. Genius Mouse s QEMM 7.5 ani MS Mouse s EMM386 nic takového nedělá. Pohyb myši sice nikdy není úplně příjemný, ale to je problém i řady jiných aplikací pro DOS (kupříkladu PC Tools nebo DOS Shellu). Myška tanečnice v provedení Softwaru602 je ovšem naprostý unikát; ačkoli mi prošly počítačem stovky programů mnohdy velmi roztodivné kvality, nic podobného jsem ještě neviděl.

Kdyby však toto byla jediná chyba programu, čert ji vem - i když beze sporu o lecčems svědčí; Microsoft Mouse je absolutní standard a QEMM jeden ze dvou nejzdařilejších a nejprodávanějších manažerů paměti na světě. Nicméně pokud chce někdo používat Text602 k myši, za niž může mít deset Geniusek, a ke QEMM, které stojí tolik co celý operační systém, dobře mu tak.

Značně mne však překvapila jiná znamenitost: konečně implementovaná funkce UNDO funguje pouze tehdy, pokud nemáte zvolené automatické formátování odstavce (vyzkoušeno i bez QEMM). Text602 je ovšem třeba nejprve restartovat, jinak se změna konfigurace neprojeví, tj. ani automatické formátování neformátuje, což mimochodem v dokumentaci není uvedeno, a ani ostatní nastavení to nedělají.

Jestliže jsem během několika málo hodin, které jsem nad programem strávil, našel dvě chyby, z nichž zejména ta druhá je dost zásadní, lze předpokládat, že jich ve skutečnosti bude podstatně více - to je prostý zákon pravděpodobnosti.

Ostatně ani ty funkce, které na nové šestsetdvojce fungují, nevzbuzují velké nadšení. Windowsovitý design zahrnuje snad vše nejhorší, co se dá v této oblasti udělat, dokonce s občasnou tvůrčí vložkou. Tak kupříkladu pokud si nic nevyberete v rozbaleném roletovém menu některých dialogových oken (např. Jméno souboru v okně Otevřít) lze je myší zrušit - místo obvyklého kliknutí kamkoli okolo - pouze kliknutím na ikonu s mínusem, kterou jsem takto použitou rovněž dosud v žádném programu neviděl. V podobném duchu bychom mohli ještě chvíli pokračovat, nicméně za všechno snad hovoří skutečnost, že v Textu602 3.1 nelze nastavit barvy, což - byť diskutabilním způsobem - umožňovala i předchozí, tři roky stará verze. Jste tedy odsouzeni k černým písmenkům na bílém pozadí ať se vám to líbí nebo ne, a ono se vám to určitě moc líbit nebude, protože bílé pozadí samozřejmě bliká - tím více, čím levnější monitor máte.

Nejvíce budou ovšem otráveni majitelé átéček, kteří si novou šestsetdvojku pořídí v dobré víře, jak si s ní užijí. Nemají-li to štěstí, že vlastní 286 s 2 MB paměti, neužijí si vůbec. Přitom konfigurace s konvenční pamětí nebo nejvýše jedním megabajtem pro vecpání DOSu do upper memory byly daleko častější - ono taky s tím druhým megabajtem toho na átéčku mnoho nenaděláte. Ještě horší však je, že normální uživatel se tuto jobovku dozví teprve doma, po vložení první instalační diskety - buď ze souboru cti.mne, nebo empiricky při pokusu o instalaci. Na distribuční krabici totiž není o požadavcích na hardware ani slovo. Kde by se tam ostatně vzalo, když program, který někdejším svazarmovcům vydělal desítky miliónů, jim nestojí ani za to, aby jej zabalili do extra škatule. Podobna někdejším "náhradním" obalům Supraphonu, slouží totiž bedýnka s naturalistickým vyobrazením vkusně zmačkaného kopíráku jako futrál hned na tři různé programy: Text602, Calc602 a M602. Skutečný obsah je na víčku odfajfkován fixem. Možná vyjde levněji zaplatit značkovací babu než tiskárnu, leč i podle toho bude firma koncovými uživateli posuzována a jednou třeba odsouzena.

Ani majitelům átéčka s požadovanými dvěma megabajty RAM však nelze novou šestsetdvojku příliš doporučit: náběh programu na 486/66 totiž s EMM386 trvá 11 sekund, což je o rovných 9 vteřin více, než zabere na témže počítači spuštění šest let starého Microsoft Wordu 5.0, a zrovna tolik, kolik potřebují k iniciaci Windows for Workgroups 3.11 s ještě nepříliš zkošatělými INI soubory (instalován kompletní Corel 5 a pár dalších drobností) a čtyřicítkou postscriptových fontů. Ani pohyb v menu a vybavování oken nejsou zrovna bleskové, takže jak tyto funkce vypadají na 286/12, se raději neodvažuji představit (otestovat to nebylo kde, protože požadovanou konfiguraci nikdo v mém blízkém okolí neměl).

Posledním překvapením s ohledem na reference "jedné paní" byla absence očekávané podpory komunikace. Pravda - v menu jsou pro mail i faxování připravené chlívečky, ale při pokusu cokoli odeslat se setkáte pouze s pravdivým oznámením o chybějícím Mail602 respektive FM602. Ty vskutku nejsou součástí dodávky a listováním v cenících zjistíte, že takový Mail602 stojí pro pět uživatelů dalších 2380 Kč a FM602 dokonce koupíte jedině s faxmodemem od 5 do 25 tisíc.

Na druhé straně některé inovace je třeba opravdu ocenit. Již zmiňovaný druhý kursor pro myš je koneckonců i ve stávající podobě lepší než žádný. Jistý užitek přinášejí i "styly odstavců" - ve skutečnosti spíše sdružená formátovací makra - skutečné styly totiž musí reagovat na opravu tak, že automaticky změní formát všech odstavců daného stylu, což šestsetdvojka nedělá (v zájmu spravedlnosti zdůrazňuji, že Klasik také ne, a ten by přitom už opravdu měl!). Není mi přitom příliš jasné, z jakého důvodu program ukládá do textových souborů informace o stylech, když je stejně nedokáže pořádně využít, nicméně tak činí.

V této souvislosti vyvstává otázka kompatibility se staršími verzemi. Svazarmovci si však ve svých lepších časech prozřetelně vytvořili rezervu pro podobné případy. Zapíšete-li do souboru 602 zavináč a jakákoli dvě velká písmena následovaná mezerou, program ignoruje všechno, co je za nimi, až do konce odstavce. Styl, definovaný jako "@ST název stylu a fůra čísel", se při načtení do starších verzí prostě nezobrazí a při uložení se celý řádek smaže, na čemž stejně houby záleží, protože verze 3.1 si paralelně ukládá všechny informace o použitých stylech ještě do souboru T602.STY.

Po integraci utilit zahájené ve verzi 3.0 zařazením konverzního programu PRE602 do menu, došla nyní řada i na kartotéku, kterou verze 3.1 spolkla úplně, takže původní K602.EXE přestalo existovat. Protože jsem verzi 3.0 přeskočil, děkuji alespoň opožděně Softwaru602 za zařazení alkoholika Žibřida Maniše na první místo v ukázkové databázi, která zůstala i v nové verzi nezměněna. Pozornost, kterou mi firma věnuje, je vskutku potěšující - jak jinak mám své paranoické percepci vysvětlit, že nejradikálnější zásahy do programu se týkají právě toho, co se mi na něm nejvíce nelíbilo. Kritizoval jsem implicitní nastavení "Chceš opravdu skončit?: NE" - a ejhle - v nové verzi se program už neptá vůbec. Podobně extrémistická byla i odezva na mé výhrady k maximální velikosti souboru: verze 3.1 podle všeho nemá žádnou maximální velikost souboru. Pětimegový ASCII text načetla za sotva 30 vteřin, k tomu si bleskově otevřela ještě okna s dvěma megovými soubory a spokojeně ohlásila volných 16 MB paměti (chybějící zbytek do 32 MB mi zabírá RAMdisk).

Ještě unikátnější, a to zdaleka nikoli jen mezi českými editory, je počet současně otevřených souborů, který obvykle nepřesahuje osm. Text602 3.1 jich zvládne opět patrně prakticky neomezené množství - u pětadvacátého mne to přestalo bavit. Racionální je ovšem otevřít jich nejvýše patnáct; na víc totiž není místo v menu. Nicméně soubory skutečně zůstávají otevřené i nad tento počet a po uzavření jiných se v nabídce opět objeví.

Konečně stojí za zmínku ještě překladové slovníky, zejména proto, že pokud není v katalogu AutoContu chyba, vyjdou skoro na polovinu toho, co obdobné slovníky k MATu, i když nevím, proč by se měly prodávat pouze oba najednou, takže tento údaj v tabulce berte s rezervou. Pro tuto recenzi jsem je neměl k dispozici.

Úhrnem vzato je nový Text602 program, se kterým bude možné počítat i pro éru poslední agonie DOSu, pokud jej výrobce v co nejkratší době podrobí důkladnému testování, opraví chyby a hlavní nedostatky uživatelského rozhraní a nastavení prostředí. Udělat by to měl, protože konkurence je už dávno před ním a jenom z legendy se věčně žít nedá. Zájemcům prozatím doporučuji spíše počkat, i když i v dané podobě je program ještě hraničně použitelný (pokud zrovna nemáte MS Mouse a QEMM).